ACHONDROPLAZIE

ACHONDROPLAZIE

Téma společné lidem i zvířatům.

Pro lidi tragédie, u zvířat žádoucí a cíleně šlechtěný znak.

V jednom dni mě oslovila majitelka psa i maminka dítěte s dotazem, jak lze pomoci při onemocnění achondroplazií. Než odpovím na tuto otázku, pojďme si přiblížit, co se skrývá pod touto diagnózou.

POHLED HUMÁNNÍ MEDICÍNY:

Achondroplazie je onemocnění, které se řadí ke kostním dysplaziím.  Je známé pod označením disproporcionální trpaslictví, chondrodystrophia fetalis nebo také chondrodysplazie.   Jde o dědičné onemocnění, což znamená, že se jedinec s achondroplazií už narodí. Za achondroplazií stojí mutace (změna DNA), která vede k narušení správného vývoje kostí a kloubů.

Principem tohoto onemocnění je útlum růstu kostí do délky (enchondrální osifikace ),a to především v jejich  horní části (proximální ). Kosti ale dorůstají běžné šířky. Při normálním růstu jsou tzv. růstové ploténky končetin velmi aktivní, u nemocných s achondroplazií právě tato oblast kostí nefunguje.  Části končetin blíže k trupu (proximální)jsou postiženy nejvíce. Kvůli tomu vzniká také nepoměr délek bérec-stehno a předloktí-paže. Během celého dětství je růst končetin a trupu velmi zpomalen. Důsledkem jsou krátké končetiny s mírně zkráceným trupem a velká přisedlá hlava s velmi krátkým širokým krkem. Na horních končetinách může docházet ke zkrácení šlach s tuhnutím v této oblasti (kontrakturám lokte), ruce bývají krátké a prsty mají neobvykle stejnou délku. Dolní končetiny bývají kromě zkrácení také deformované (tzv. nohy do O). Tento poměrový rozdíl je znatelný již u novorozeného dítěte.

Postižení se týká také páteře. Osoby trpící achondroplazií také velmi často postihuje zúžení (stenóza)páteřního kanálu, páteř bývá příliš esovitě prohnutá (lordóza nebo kyfóza). Prohnutí páteře může být u nemocných zvýrazněné, proto se někdy aplikují korzety. Jelikož se u nemocných achondroplazií velmi často objevuje postižení páteře a páteřního kanálu (stenóza), je možné chirurgicky páteřní kanál rozšířit a uvolnit okolní struktury. Tlak míchy by totiž mohl nemocnému způsobit řadu potíží od bolestí při útlaků nervů a míchy, po necitlivost či ochrnutí. Dospělé osoby výrazně častěji trpí nadváhou až obezitou.

POHLED CHOVATELŮ A VETERINÁRNÍ MEDICÍNY.

U psů byly všechny výše uvedené deformity kostí cíleně vyšlechtěny. Krátké končetiny umožňovaly pracovním plemenům zejména norování. Postupně se tato plemena stala velmi módní a zvyšoval se tlak na zkracování končetin. Záměrná deformace u některých jedinců způsobuje zdravotní komplikace. Klouby jsou vystaveny velké zátěži, kterou způsobuje nesprávná biomechanika kloubů. Stejně jako u lidí dochází ke zkracování šlach a nepružnost pojivových tkání. Velká zátěž je také na páteř, protože trup je nepoměrně delší. Dochází k častému výhřezu plotének. Také nadváha bývá u těchto plemen velmi častá. Důsledkem je další zatížení páteře vlivem těžkého a prověšeného břicha. Veterinární medicína navrhuje v těchto případech operační zákroky, léky na tlumení bolesti a úpravu stravy.

POHLED TERAPEUTA DORNOVY METODY A OSTEODYNAMIKY

Ošetření pomocí Dornovy metody je vhodné u lidí i zvířat od nízkého věku. Terapeut však musí respektovat změněný tvar a vzájemné postavení kostí a přizpůsobit hmaty.

Daleko účinnější je Osteodynamika, která se cíleně zaměřuje na ošetření pojivových tkání a dokáže je udržovat ve správném a přirozeném napětí. Pružnější tělo a pohyblivější klouby umožňují volnější pohyb a celý opěrný aparát se lépe přizpůsobuje tahovým a takovým silám, které způsobují předčasné opotřebení. Proto jsou pravidelné terapie účinnou prevencí a předcházejí zbytečným a invazivním operacím. Následky operací se promítají zejména v reakci pojivových tkání.  V jizvách vznikají slepeniny (adheze), kdy fascie ztratí pohyblivost a vzájemně se k sobě přilepí a stanou se vzájemně nepohyblivé. Změny ve fasciálních tkáních ovlivňují celkový zdravotní stav organismu.