Je duben 2017 a mám první terapeutickou zkušenost s achondroplazií.  Tuto diagnózu jsem popsala v úvodním článku na mém blogu. Rodiče 19 měsíční Natálky s achondroplazií se rozhodli hledat ještě další cesty ke zlepšení zdravotního stavu, než které nabízí oficiální medicína. Požádali mě o ošetření pomocí OSTEODYNAMIKY.  Možnost ošetřovat malé dítě s achondroplazií pro mě znamená velkou zkušenost a zároveň rozhodnutí se o tento příběh se svolením rodičů podělit, protože věřím, že může pomoci dalším Palečkům.

OŠETŘENÍ PRVNÍ

Přijela Natálka, maličká a drobná holčička s krásnýma očima.

Při přípravě na terapii se Natálka rozplakala. Děti s odlišným vývojem a vzhledem bohužel prochází od malička mnoha lékařskými vyšetřeními a zákroky a jejich zkušenosti nebývají příjemné. Proto v nich kontakt s terapeutem často vzbuzuje strach a nepříjemné pocity.

Aby se ošetření nestalo traumatickým zážitkem, je nutné zvolit citlivý terapeutický přístup. Dala jsem Natálce prostor ke zvolení polohy. Uvelebila se na bříšku a byla klidná a uvolněná. Přehodnotila jsem zavedený postup ošetření a čekala, až mi Natálka dovolí dotek. V klidu přijala doteky na nožkách, křížové kosti, páteři a následně na hlavičce. Poloha rukou vyplynula z vnímání potřeb Natálky. Jedna ruka byla na křížové kosti a druhá na hlavičce. Nervová soustava a tkáně začaly velmi intenzivně pracovat. Natálka vydržela ležet 40 minut bez pohnutí, klidně dýchala a hladila mamince ruku. Její tělíčko přijímalo doteky a Natálka si vše viditelně užívala. Z roviny kraniosakrální terapie jsem na závěr přešla do roviny OSTEODYNAMIKY, kdy jsem jemně uvolnila fascie kolem páteře, loktů a kolen a kotníků. Natálka stále spokojeně ležela. Najednou sama zvedla hlavu a dala najevo ukončení terapie.  Byla spokojená, uvolněná, najedla se a živě se zajímala o dění v místnosti, začala se mnou živě komunikovat.

OŠETŘENÍ DRUHÉ

Po měsíci přijela jiná Natálka. Podle sdělení rodičů se odehrála v prvním týdnu po ošetření velká změna. Natálka se během několika dnů sama postavila a s podporou začala chodit. Do té doby holčička uzavřená do svého světa začala živě komunikovat se svým okolím, mávat lidem z kočárku a posílat pusinky, projevovat radost a smát se.

Tentokrát se Natálka uvelebila beze strachu a začaly jsme s terapií. Již na první dotek bylo ve tkáních přirozenější napětí, klouby byly pevnější a Natálka bez problému dovolila i jemnou manipulaci s klouby končetin i ošetření páteře. Ošetření trvalo asi 40 minut. Natálka po celou dobu spolupracovala, byla uvolněná a spokojená. Sama ukončila terapii a živě si se mnou začala povídat. Její oči se smály.

OŠETŘENÍ TŘETÍ

Tentokrát se odehrálo v domácím prostředí. Hlubokým zážitkem byla příprava na terapii. Maminka Natálky položila deku na hrací podložku, seděla jsem na podložce, Natálka si přilezla a sama se uvelebila do oblíbené polohy na bříšku. Gestem mi dala pokyn, že je připravená na terapii. Opět si užívala terapii v naprostém klidu a uvolnění. Při manuálním ošetření kloubů i páteře byly zjevné velké změny. Klouby končetin zpevněly a staly se přirozeně pružnými, spasmy povázky (fascií) kolem kloubů a kostí naopak povolily.  V celém těle se zlepšilo napětí a svalový korzet kolem páteře začal vytvářet tolik potřebnou aktivní podporu. Po ošetření se Natálka postavila u sedačky a s oporou se začala procházet po bytě. Před dvěma měsíci byla Natálka jen s obtížemi se pohybující drobeček s malým zájmem o vnější svět. Po ošetření pomocí OSTEODYNAMIKY se proměnila v aktivního a živého prcka, kterého život začal opravdu bavit.

MŮJ OSOBNÍ TERAPEUTICKÝ NÁZOR

Nemám žádné zkušenosti s ošetřováním těchto dětí, ale pohled do moudrých dětských očí mě vede k úvaze nad péčí o malé Palečky, jak se dětem s achondroplazií říká.

Ve svém pátrání po informacích o achondroplazii jsem nacházela názory klasické medicíny a názory fyzioterapeutů a terapeutů jemných rehabilitačních technik na ošetření dětí s achondroplazií. Tyto názory se značně rozcházely.

Na straně jedné stojí oficiální medicína a velmi silné lobby firem a lékařů, zabývajících se protetickým byznysem. Zavedeným řešením je zavírat tyto děti od malička do korzetů. Důvodem je obava z možnosti vytvoření chybné statodynamiky a zborcení páteře. Vynakládají se obrovské finance na tvorbu stále nákladnějších korzetů a protetických pomůcek, místo aby se tyto peníze využily na vyškolení a zaplacení lidských zdrojů, kvalitních terapeutů, kteří se budou dětem individuálně věnovat. Kus plastu a kovu nikdy nenahradí lidské ruce a schopnost těla aktivně kompenzovat nepříznivý stav.

Na straně druhé je pohled fyzioterapeutů a terapeutů manuálních technik na schopnost těla se vypořádat s nepříznivým vývojem kostí za pomoci aktivní podpory a péče o pohybový aparát a také o psychiku pacienta.

Z mého pohledu achondroplazie není nemoc v pravém slova smyslu (od slova ne-moci).  Vývoj dětí s achondroplazií má dynamiku vývoje odlišnou od vývoje „zdravých“ dětí a jejich následný pohyb ve světě, který jsme si my „standartizovaní“ jedinci upravili pro své potřeby a pohodlí je zkouškou flexibility a vnitřní síly.  Proto je zapotřebí trpělivosti, důvěry a pokory ke schopnostem lidského těla, které si samo stanoví tempo k vytváření své odlišné struktury a funkce, tolik potřebné k začlenění do života.

Konstrukce těla se sice liší od obvyklé přirozené stavby lidského těla, ale tito lidé mohou prožít život v plném zdraví a v plné aktivitě. Předpokladem pro spokojený život je přijmout zodpovědnost za zdravotní stav a od útlého věku vést děti k prevenci, aby se kvalitní fyzioterapie, rehabilitace, terapie a zejména zdravý životní styl, do kterého patří vyvážená strava a pravidelný pohyb, staly běžnou součástí života. Fungující a pružné svaly a správné napětí pojivových tkání tvoří nejvýkonnější korzet, který chrání páteř i klouby.

Významným přínosem manuálních terapií je také vědecky ověřený fakt, že pravidelné opakování manuální terapie přináší dítěti vjemy, které stimulují mozek. Je vědecky dokázáno, že právě vnitřní pocity a příjemné vjemy tvoří nová synaptická spojení a vyvolávají změnu celé neuronové sítě. V dětech doteky terapeuta i rodičů rozvíjí stav vědomého vnímání těla v každém okamžiku a také posilují schopnost stát se tvořivým a provádět ve svém životě aktivní změny.

ZÁVĚR

Terapeutické zkušenosti mi ukazují, že pokud dám člověku nebo zvířeti důvěru, projeví se v něm velká síla a schopnost vyburcovat vnitřní schopnosti těla. My terapeuti bychom měli být jen průvodci a zdroj podpory. Nemůžeme si myslet, že máme schopnost opravovat dílo přírody, ale cíleně vedeným a s respektem prováděným ošetřením pomáháme člověku nebo zvířeti nacházet rovnováhu a zdraví. Nesmírně důležitým faktorem je bezpodmínečné přijetí blízkých, rodiny a přátel, kteří v maličkém člověkovi vidí jedinečnou osobnost se všemi jeho kvalitami.

Kvalitní jemné terapie a rehabilitační techniky přináší Palečkům podporu přirozených schopností organismu k nalezení potřebné fyzické i psychické rovnováhy. Jednou z nich je i OSTEODYNAMIKA, jemná manuální a celostní terapie opěrného aparátu, která přinesla Natálce, dítěti s achondroplazií rychlé a viditelné změny.