…není to slabost. Je to zkušenost. Je to dar, který mě znovu spojil s tím, co učím a co dokážu v řeči těla přečíst. Níže v článku jsem pro vás připravila i dva průvodce ke stažení: Jak mluvit s lékařem, když vás nebere vážně a Jak podpořit tělo přírodní cestou, fytoterapií.

Každý rok najdu přisátých několik klíšťat a jsem poštípaná od komárů, protože chodíme do přírody a máme velkou zahradu. Nikdy jsem ale neměla typický zarudlý kruh, otok, horečku, ani zimnici. Nic, co by nasvědčovalo typický příznakům boreliózy, kterou oba druhy přenášejí.

V zimě se začalo v mém těle „něco“ odehrávat. Začala mě pobolívat hlava, po probuzení se mi v ní rozlévala tupá bolest, která přes den vymizela, aby se objevila opět s večerní únavou. Pro mě jev zcela nový, protože na bolesti hlavy jsem nikdy netrpěla. Přidaly se občasné bolesti v malých kloubech prstů na rukou i nohou a také stažení tkání v kloubech zápěstí a kotníků.  

Věrna své filozofii „pohyb a studená voda vše spraví“ jsem každý den cvičila Tibeťany, otužovala se ve studené vodě ve venkovním bazéně, jedla docela zdravě. A stále jsem si opakovala: „Moje tělo je přece silné, odolné, naučené zvládat zátěž“.

 Žádný z příznaků nebyl tak silný, aby mě vyřadil z provozu, proto jsem je několik měsíců přecházela bez větší pozornosti. S přicházejícím létem jsem ale začala cítit v nervech občasné mravenčení a v noci jsem se budila s pocitem sevření. To už jsem s návštěvou lékaře neváhala. Borelie v mém těle samozřejmě byly, což potvrdily krevní testy. 

Díky svému předchozímu povolání zdravotní laborantky na mikrobiologii a atestaci z lékařské mikrobiologie přece jen o borelióze něco vím. Ale když ji máte ve vlastním těle, začnete přemýšlet ještě z jiného úhlu pohledu.

 Zvu vás na dostaveníčko s boreliózou, ve kterém si řekneme informace, které by se vám mohly hodit, kdyby se borrelie dostala do vašeho těla nebo těla vašich blízkých.

Co je to borelióza?

Lymská borelióza je infekční onemocnění způsobené bakteriemi rodu Borrelia burgdorferi sensu lato.“, přenášené klíšťaty (nejčastěji Ixodes ricinus v ČR). Je to nejčastější onemocnění přenášené klíšťaty v Evropě i Severní Americe.

Její virulence je dána povrchovými proteiny buněčné stěny a bičíkovými proteiny. Borelii přechovávají klíšťata ve střevech, během sání se borrelie pomnoží a hemolymfou (klíšťata mají krev a lymfu smíchanou dohromady) se dostanou do slinných žláz klíštěte a následně dojde k přenosu na člověka. Přenos je do 24-48 hodin sání. Nejvyšší promořenost je u druhého larválního stadia klíšťat-nymf, které jsou malé a mohou být přehlédnuté, což vysvětluje i fakt, že si spoustu lidí nevšimne, že mělo klíště.

Jak se chová borrelia v těle?

Bakterie Borrelia burgdorferi patří mezi tzv. spirochety – což znamená, že má spirálovité tělo, které jí umožňuje pronikat tkáněmi jako vrták, proto má mimořádnou schopnost přežít, unikat imunitnímu systému a proniknout do hlubokých struktur těla.
Umí se ukrýt v pojivové tkáni, v nervovém systému, kloubech i srdci a tam může přežívat měsíce až roky. Navíc se dokáže „převlékat“ – mění povrchové bílkoviny, čímž mate imunitní systém a vyhýbá se likvidaci.

Co způsobuje Borrelia burgdorferi v těle?

Infekce u člověka vzniká po přisátí klíštěte. V místě inokulace (zákusu) dojde k primárnímu pomnožení, pokud nedoje k odstranění klíštěte, infekce se šíří hematogenní a lymfogenní cestou (což je krví a lymfou).

Hlavní cílové orgány jsou CNS a periferní nervy, klouby, myokard, svaly, oči a sekundárně kůže. Mimo orgánové projevy jsou to imunologické mechanismy, může jít o spuštění cytokinové odpovědi s lokálním poškozením, dále o zkříženou antigenní reaktivitu mezi spirochétou a tkáňovými determinanty, zprostředkovanou imunopatologickou reakcí (imunokomplexy, T a B – buněčná aktivita). Perzistující (přetrvávající) borrelie mají přímý toxický účinek na CNS a hlavové nervy.

Borrelie způsobují:

• Zánět a poškození tkání: aktivuje imunitní systém, který spouští zánětlivou odpověď. Ta je zpočátku obranná, ale při chronicitě dochází k poškozování vlastních struktur, zejména kloubů, nervové tkáně a pojivových tkání.

• Rozvrat imunity: borelie se dokáže „schovat“ v těle, např. do pojivových tkání, kde je méně přístupná pro imunitní buňky. Organismus pak často reaguje přehnaně a dezorientovaně, vznikají autoimunitní projevy a tělo bojuje i tam, kde bakterie už fyzicky není. To je jeden z důvodů dlouhodobých potíží po antibiotické léčbě.

• Neuroboreliózu: infekce může postihnout centrální i periferní nervový systém. Typické projevy jsou brnění, slabost, neuropatie, neuralgie, bolesti hlavy, poruchy soustředění, výkyvy nálad, deprese, úzkosti či poruchy spánku. U zvířat i lidí může dojít k obrně hlavových nervů (např. lícního).

• Stěhovavé bolesti svalů a kloubů: bolesti bývají přechodné, bez zjevné příčiny a mění místo. Někdy se objevují otoky kloubů, jindy „jen“ funkční omezení pohybu a bolestivost měkkých tkání.

• Chronickou únavu a vegetativní poruchy: borrelie zasahuje i vegetativní nervový systém, což může vést k narušené termoregulaci, trávení, spánku a vnímání stresu. Tělo pak funguje v režimu dlouhodobého vyčerpání, i když navenek „vše vypadá v pořádku“.

Jak se borelióza projevuje?

Průběh může být velmi různorodý a často záludný. Nejenže dokáže imitovat jiné nemoci, ale může ipřecházet z akutní fáze do chronické, kde příznaky přetrvávají měsíce až roky.

Fáze 1: Raná lokalizovaná infekce (1–4 týdny po přisátí klíštěte)

„Začalo to jako běžná únava. Ale něco bylo jinak.“

Tato fáze často proběhne nenápadně nebo je zaměněna za běžnou virózu.

Typické příznaky:

• Typické zarudnutí (tzv. „býčí oko“) v místě kousnutí:
  • Červený flek v místě přisátí, postupně se rozšiřuje. U všech se ale neobjeví (až 40 % lidí ho vůbec nemá!).
• Chřipkové příznaky:
• Únava, slabost, zvýšená teplota, bolesti hlavy, svalů a kloubů, zimnice, horečka.
• Podrážděnost, neklid, nespavost:
  • Vzniká zánět, tělo bojuje, nervová soustava reaguje na procesy imunitní reakce.
• Zvětšené uzliny, bolest v krku, tlak na prsou, poruchy trávení.

Záludnost: Mnoho lidí neví, že klíště vůbec měli. A první příznaky „jen trochu otravují“, ale nebudí poplach.

Fáze 2: Raná diseminovaná infekce (týdny až měsíce po infekci)

„Začala jsem selhávat v činnostech, které jsem dřív zvládala. Mozek, emoce, tělo. Jako by někdo vypnul světlo.“

V této fázi se bakterie šíří krevní cestou do různých orgánů a problémy se stávají rozmanitější a znepokojivější.

Neurologické příznaky (neuroborelióza):

• Brnění, necitlivost, mravenčení končetin.
• Závratě, pocity vnitřní nestability.
• Bolesti vystřelující do různých částí těla.
• Poruchy spánku – nespavost nebo přílišná ospalost.
• Ztráta koncentrace, potíže s vyjadřováním.
• Náhlé výpadky paměti, potíže s orientací.

Psychické symptomy:

• Úzkosti, panické ataky, deprese.
• Podrážděnost, emoční labilita, výbuchy bezdůvodného vzteku.
• Ztráta motivace, radosti, změna osobnosti.

Kardiální příznaky:

• Poruchy srdečního rytmu, tlak na hrudi.
• Nepravidelný tep, pocity „přeskočení“ srdce.

Další symptomy:

• Migrující bolesti kloubů a svalů.
• Bolesti očí, rozmazané vidění, citlivost na světlo.
• Změny v citlivosti na zvuk, pachy, chemikálie.
• Poruchy trávení (nevolnosti, plynatost, střídání průjmů a zácpy).

Záludnost: Symptomy se často střídají a „migrují“. Jeden den bolí levé koleno, druhý den nesnesitelná bolest zad, třetí den úzkost a nespavost. 

Fáze 3: Pozdní (chronická) borelióza (měsíce až roky po infekci)

„Měla jsem pocit, že se mi rozpadá tělo i mysl. A nejhorší bylo, že mi nikdo nevěřil.“

Typické fáze onemocnění:

Tato fáze může nastat i po léčbě, pokud infekce nebyla zachycena včas, nebyla dostatečná nebo pokud přetrvávají tzv. postboreliové zánětlivé reakce.

Typické příznaky:

• Chronické bolesti kloubů, zejména kolena, kyčle, drobné klouby ruky.
• Myalgie – hluboké bolesti svalů, pocity zatuhlosti, slabosti.
• Chronická únava – hluboká, odpočinkem neřešitelná.
• Fibromyalgický obraz – rozptýlená bolest po celém těle.
• Neurologické příznaky z předchozí fáze, ale intenzivnější a trvalejší.
• Neuropatie – poruchy citlivosti, bolesti nervového původu.

Kognitivní a psychické dopady:

• Ztráta kognitivních schopností, poruchy paměti, jako by mozek zpomalil.
• Střídání extrémní únavy s přetížením nervového systému.
• Deprese, úzkost, pocity beznaděje, odtržení od sebe.
• Hypersenzitivita – na světlo, zvuk, dotek, emoce druhých.

Záludnost: Lidé často vypadají navenek „v pořádku“. Ale uvnitř se odehrává zánětlivý chaos, který si tělo pamatuje dlouho. A někdy bojuje dál i po likvidaci infekce.

Jaký je rozdíl mezi akutní a chronickou fází boreliózy?

Rozdíl spočívá nejen v délce trvání infekce, ale především v typu obtíží a reakci imunitního systému.

Akutní fáze přichází zpravidla do několika dnů až týdnů po přisátí klíštěte. Typicky se objevuje erythema migrans – zarudlá skvrna v místě přisátí, celková slabost, bolesti svalů a kloubů, zvýšená teplota, případně první neurologické příznaky. V této fázi je infekce obvykle dobře dostupná pro léčbu antibiotiky a imunitní systém reaguje přiměřeně.

Chronická fáze nastává ve chvíli, kdy borrelie přežívá v těle delší dobu, často měsíce až roky, a proniká do hlubších struktur, jako jsou pojivové tkáně, klouby, nervový systém. Typické jsou stěhovavé bolesti, neurovegetativní potíže, únava, poruchy koncentrace, úzkosti a psychické výkyvy, které nemají jasnou příčinu a často unikají běžným vyšetřením. Imunitní systém je v této fázi dezorientovaný, často přehnaně reaguje nebo se vyčerpá, což může vést k autoimunitním projevům nebo imunitní nedostatečnosti.

Chronická fáze nebývá spojena s přítomností samotné bakterie v krvi. Borrelie se může skrývat ve fasciích, kloubních pouzdrech nebo CNS, kde je obtížně zjistitelná běžnými testy. I proto jsou pacienti často označeni za „zdravé“, přestože jejich tělo vysílá zcela zřetelné signály dysfunkce.

Jak se provádí diagnostika?

Při stanovení diagnózy se lékař obvykle opírá o klinické příznaky (to, co člověk cítí a co lékař vidí) a laboratorní testy. Nejčastěji se používá dvoustupňový systém:

1.Přímé metody: po sterilním odběru materiálu kultivace je náročná na kultivační média, nicméně jednoznačným průkazem je elektronoptický průkaz (i u séronegativních pacientů) nebo metoda PCR (polymerázová řetězová reakce, spočívající v detekci DNA borrelií).

2.Nepřímé metody: průkaz protilátek v krevním séru (IgM, IgG). 

Screeningový test (ELISA): má zachytit protilátky, pokud se v těle nacházejí.

Potvrzovací test (Western blot): detekuje a analyzuje reakci protilátek proti antigenním proteinům borrelie a tím upřesňuje a potvrzuje předchozí výsledek. 

Při podezření na neuroboreliózu (napadení nervového systému) je nezbytné vyšetření mozkomíšního moku, který se odebírá lumbální punkcí.

Je důležité vědět, že testy nejsou stoprocentní a diagnóza se vždy hodnotí v souvislosti s příznaky a anamnézou pacienta.

Proč je borelióza tak komplikovaná?

Borrelia je mistr přizpůsobení, dokáže měnit svou povrchovou výbavu, ukrývat se v tkáních, vytvářet biofilm a unikat imunitnímu systému. Právě proto bývá průběh vleklý, často s výkyvy a relapsy, a u některých lidí vede k dlouhodobému postižení.

Jaká je klasická medicínská léčba boreliózy?

Lékařská léčba je postavena na podání antibiotik, a to co nejdříve po stanovení diagnózy.
Cílem je zastavit šíření infekce a předejít poškození nervového systému, kloubů a srdce.

Nejčastěji používaná antibiotika:

• Doxycyklin – širokospektrální antibiotikum, podává se často jako první volba.
• Amoxicilin – u těhotných, kojících a dětí.
• Ceftriaxon – injekční forma, používá se při závažnějších formách (např. neuroborelióze).

Délka léčby: minimálně 4 týdny!!! podle stádia nemoci.
U neurologických forem se přidává léčba bolesti, antidepresiva nebo podpůrné látky na nervový systém.

Pro všechny, kteří uvítají podporu při řešení boreliózy jsem připravila PRŮVODCE: JAK KOMUNIKOVAT SE SVÝM LÉKAŘEM

Věřte tomu, že na základě zkušeností mých klientů se až příliš často setkávám se znevažováním těchto příznaků a následně důsledky pozdní diagnostiky a léčby. Příkladem je moje vlastní máma, která skončila po 10 měsících tvrdošíjného odmítání obvodní lékařkou ve Vojenské nemocnici v Hradci Králové. Ani po měsíční hospitalizaci a infuzích se už nikdy nepodařilo boreliózou poškozené klouby vyléčit. 

Jaké jsou alternativní a celostní přístupy k léčbě boreliózy?

Alternativní medicína se zaměřuje na posílení imunity, snížení zánětu, detoxikaci a podporu regenerace nervové soustavy. Mnoho lidí ji využívá jako nedílnou složku k antibiotikům nebo při dlouhodobých potížích (tzv. postboreliový syndrom).

1. Bylinná léčba (fytoterapie)

Protože se ráda nořím do hloubky (a borelióza si to opravdu žádá), připravila jsem pro vás samostatný přehled ověřených fytoproduktů dostupných na českém trhu, které mohou dospělým pomoci podpořit tělo při borelióze. 

Dostanete ho jako bonusové PDF ke stažení ODKAZ ZDE.

2. Podpora imunitního systému

• Betaglukan, kolostrum, medicinální houby (Reishi, Coriolus, Chaga): adaptogeny pro „ladění“ imunitní odpovědi.
• Vitamíny a minerály:
  • C, D3, zinek, selen, hořčík, B-komplex (zejména B12): nutné pro nervy, imunitu i psychiku.

3. Detoxikace a podpora lymfatického systému

• Manuální lymfodrenáž, manuální terapie (např. Osteodynamika® nebo kraniosakrální terapie): k uvolnění fasciálního, nervového, cévního i lymfatického systému.
• Saunování, suché kartáčování, lehká pohybová terapie: k aktivaci cirkulace tekutin 

 4. Podpora nervové soustavy

• Lecitin, omega 3, GABA, L-theanin: přírodní látky na obnovu mozkových funkcí.
• Bachovy esence, homeopatie, akupunktura: jemná nervová regulace u hypersenzitivních pacientů.
• Dotekové terapie (Osteodynamika, kraniosakrální terapie): hluboká obnova nervového systému bez invaze.

5. Psychická a emoční rovina

• Chronická infekce přináší i psychickou zátěž: frustraci, osamění, ztrátu identity.
  • Psychoterapie, metoda EFT, somatické přístupy: pomáhají zpracovat zahlcení nebo trauma z nemoci.
  • Meditace, dechová práce, terapeutický dotek: navrací tělo zpět do bezpečí.

6. Životní režim a rytmus uzdravování

• Odpočinek bez viny: dovolit si zpomalit.
• Strava bez zánětlivých potravin: vyloučení cukru, lepku, mléčných výrobků (podle individuální tolerance).
• Vědomý pohyb: každodenní protažení, jóga, dechová cvičení, chůze, práce s tělem.

7. Plazmový generátor (Rife frekvenční terapie)

• Využívá specifické elektromagnetické frekvence, které působí na patogenní mikroorganismy (včetně Borrelia burgdorferi, která způsobuje lymskou boreliózu) a narušují jejich strukturu. 
• Používá se při chronické nebo opakované borelióze, často i jako podpora při detoxikaci organismu, snížení bolesti a regeneraci nervového systému. Pomáhá také proti koinfekcím (např. bartonella, babesia, chlamydie).

Klasická medicína „střílí na bakterii“. Alternativní přístup podporuje vnitřní síly těla – a pomáhá znovu najít rovnováhu i tam, kde už klasické přístupy nestačí. Největší sílu má vždy kombinace obojího, pokud je volena s citem, respektem a vědomím souvislostí.

Můj život s borrelií není tak dramatický, jak u mnoha jiných lidí. A proto jsem si položila otázku?

Může zdravý životní styl a dobrá kondice ovlivnit to, jak se borelie v těle projeví?

Odpověď z pohledu vědy a biologie tkání:

Ano, organismus může zvládat boreliózu i bez významných projevů příznaků, protože jeho tkáně, tkáňová tekutina a imunitní systém jsou v lepším stavu než u člověka, který je oslabený buď jinou nemocí, stresem nebo nevhodným životním stylem.

Extracelulární matrix (ECM) i celková metabolická kondice hrají zásadní roli v tom, jak se tělo dokáže vypořádat s infekcí, způsobenou borelií.

Co je ECM?
ECM neboli ExtraCelulární Matrix, je prostředí mezi buňkami.
Představte si ji jako vnitřní „gelovou krajinu“ mezi buňkami, živou sít’ z tekutin, bílkovin a vláken, která propojuje a vyživuje všechny buňky v těle.

Když je ECM v pořádku, síť je pružná, hydratovaná a průchozí, proudí tudy živiny, informace, ale i odpadní látky.  Buňky správně fungují, množí se a regenerují.

Když je ECM zahuštěná, tělo stagnuje, a to bakterie i viry milují. Borrelie se právě v ECM často schovávají.
A proto tolik záleží na tom, v jakém stavu je vnitřní prostředí organismu. Jestli je pro ně pohodlným úkrytem, nebo místem, odkud budou vypovězeny. Nejlépe navždy.

Jaký proces v těle probíhá?

• Borrelie nežijí jen v krvi. Usídlují se v mezibuněčném prostoru, tedy právě v ECM, kde se schovávají, chrání se biofilmem a unikají imunitnímu systému.
• Dobře hydratovaná, elastická a metabolicky aktivní extracelulární matrix (což se zpravidla děje u člověka, který se hýbe, odpočívá, správně dýchá a jí kvalitně) je méně „hostinným prostředím“ pro dlouhodobé přežívání borrelií. 
• Imunitní systém v dobré kondici, který reaguje aktivně a vyváženě, dokáže zmírňovat působení infekce a tělo chránit před vážným poškozením.
• Zdravý pohyb, manuální terapie (jasně že uvedu Osteodynamiku®) a otužování aktivují lymfatický i glymfatický systém a zvyšují průtok tkáňové (intersticiální) tekutiny. Doslova „proplachují“ terén, ve kterém by se bakterie jinak mohly dlouho ukrývat. Pohyb a práce s tělem posilují nervosvalové propojení, které se často stává „slabým místem“ právě u neuroborelióz.

A teď vás určitě napadne „Co je glymfatický systém“?
Glymfatický systém je čisticí systém mozku a míchy, který odvádí odpadní látky z centrálního nervového systému.
Funguje podobně jako lymfatický systém v těle – ale je aktivní hlavně během spánku a je napojen na mozkomíšní mok. Objeven byl teprve v roce 2012, proto o něm mnoho lidí ještě neslyšelo.
Název vznikl spojením slov „glia“ (podpůrné buňky v nervové tkáni) a „lymfatický“ – protože glie pomáhají regulovat tok tekutin, které čistí mozek od metabolických zplodin (např. amyloid beta, který se hromadí u Alzheimerovy choroby). 

Ale více o tomto zajímavém a málo známém tématu někdy příště.

Jaké terapie jsou vhodné při borelióze?

K velmi účinným terapiím, které mají v léčbě boreliózy své místo patří Osteodynamika® i kraniosakrální terapie. Obě metody pomáhají podpořit tolik potřebnou schopnost těla zvládnout infekci působením na nervový systém a metabolismus, který je v době nemoci vystaven velké a někdy i dlouhodobé zátěži. Právě kombinace těchto dvou metod má zásadní dopad na:

1. Fasciální průchodnost a hydrodynamiku tkáňových (intersticiálních) tekutin.

2. Podporu kraniosakrálního rytmu a cévní pulzace

3. Neuromodulaci a přechod do parasympatické aktivity

Jak pomáhá Osteodynamika®

Osteodynamika® jako jemná manuální metoda využívá fasciální mobilizaci a neurosenzitivní práci s hlubokými tkáněmi. Dotek v Osteodynamice působí na i na mezibuněčný prostor.
Rozhýbává tekutiny, ladí napětí tkání, aktivuje látkovou výměnu na úrovni buněk a tkání.
Při terapii nejde o přímý „boj s boreliemi“. Jde o vytvoření podmínek, ve kterých tělo může regenerovat. Když je matrix čistý, hydratovaný a živý, tělo se čistí, hojí a detoxikuje.

A to i při infekci, únavovém syndromu, bolestivých kloubech, poruchách spánku, výkyvech nálad.

Jak pomáhá kraniosakrální terapie

Když borelie zasáhnou nervový systém, objeví se mozková mlha, tlak v hlavě nebo bolest hlavy, emoční nestabilita, přecitlivělost na světlo, zvuky, pachy, únava, poruchy spánku a celkové napětí v těle.

Kraniosakrální terapie (CST) je jemná manuální metoda zaměřená na vyvážení kraniosakrálního systému. Tento systém zahrnuje centrální nervovou soustavu:

• mozek, míchu, mozkové pleny (meningy) a mozkomíšní mok
• kostěné struktury lebky a páteře, které chrání centrální nervovou soustavu.

 Vyladěním kraniosakrálního systému se tvoří podmínky pro správnou funkci nervové soustavy, která je hlavním řídícím prvkem v těle lidí i zvířat.

Pro zvídavé a hledající

Mám pozvánku na webinář Osteodynamika a kraniosakrální terapie. Připravili jsme jasné srovnání obou metod a názornou ukázku z průběhu terapií pro představu a orientaci. 

Co se na webináři dozvíte?

Co je to Osteodynamika®?

Co je to kraniosakrální terapie?

Co mají obě metody společné a v čem se odlišují.

Kdy je vhodná Osteodynamika® a kdy kraniosakrální terapie?

Pro jaké obtíže se jednotlivé přístupy hodí?

Jaký přínos mají obě metody?

Závěr

Neloučím se na dlouho, protože téma boreliózy je závažné a obsáhlé. V příštím článku probereme boreliózu u dětí, se kterou mám také bohužel velmi intenzivní zkušenost skrze vlastního vnuka Adama. 

A stejně tak se borelióza dotýká i zvířat, proto i jim budu věnovat pozornost, opět na základě zkušenosti s naším kocourem Pepínem.